Příběhy dobrovolníků - Zbyněk

"Když můžeš, tak musíš."

Pokud něco můžeš udělat, pokud na to máš čas, možnosti a prostředky, pak to udělat musíš " - tohle mé krédo mě provází od dětství. Nejedná se o žádnou extra altruistickou touhu, spíš o pocit povinnosti. Pokud mi osud dopřál nějakou schopnost, nemám právo si ji nechat pro sebe a využít ji pouze k vydělávání peněz. 

To jsou mé zásady - to mě vedlo k dobrovolnictví, ať už v Poradně pro bezlepkovou dietu nebo následně v Lize vozíčkářů a seniorském domě v Brně Medlánkách. Večer, když si po dobrovolnickém dni dáte pivko a zhodnotíte svůj den, tak ten pocit, že jste udělali něco dobrého, někomu pomohli nebo udělali radost, jen tak bez nároku na odměnu, je prostě super. Skoro se nabízí říct díky Bohu za to. Tak všem, co čtou tyto řádky moc držím palce, aby to také zažili. Je to prostě fajn pocit a stojí za tu námahu. A samozřejmě, o to víc si vážím ceny Křesadlo za rok 2019 - je to nejen úžasný způsob poděkování, ale také závazek nepolevit. A já obojí respektuju a upřímně moc děkuji.