Přiběhy dobrovolníků

Štěpánka: „Pomáhej tam, kde ti to dává smysl.“

Moje první zkušenost s dobrovolnictvím byla na festivalu Pohoda, kde jsem byla s kamarádkou. Náplní práce byla organizace aut na parkovišti a odměnou nám byl lístek na festival. O pár roků později jsem byla dobrovolnicí na multižánrovém fertivalu Luhovaný Vincent, kde jsem měla na starosti akreditaci návštěvníků. I zde mi byl odměnou vstup na akci. Ve třetím ročníku bakalářského studia se začal měnit můj pohled na svět. Můj zájem upoutalo zero waste a minimalismus. Postupně jsem si však uvědomovala, že pouhé omezování odpadu Zemi nezachrání. V té době jsem se shodou okolností přestěhovala na ulici Pekařská, hned vedle vchodu do nadačního obchodu Veronica. Protože jsem byla zvědavá, zjistila jsem si co Nadace Veronica dělá a hned mi padla do oka. Poprvé jsem u nadace Veronica dobrovolničila na akci „Konec doby plastové?“, kde jsem pomáhala při módní přehlídce upcyclingového oblečení. Od té doby pomáhám na různých akcích nadace, například letos v létě jsem si zamilovala Brňany velmi oblíbený Kytkoblešák a Burzu krojů z Podluží.

Mé dosavadní zkušenosti s dobrovolnictvím byly vždy velmi pozitivní. Na všech akcích jsem poznala řadu nových lidí a velmi jsem si je užila. V dobrovolnictví proto vidím nejen pomoc ostatním, ale také zábavu a zkušenosti. Moje motto zní: Pokud máš chuť a čas, tak pomáhej tam, kde ti to dává smysl. Odměnou ti bude zejména dobrý pocit ze sebe samého, což je kolikrát lepší než odměna peněžní.

Zbyněk: "Když můžeš, tak musíš."

Pokud něco můžeš udělat, pokud na to máš čas, možnosti a prostředky, pak to udělat musíš " - tohle mé krédo mě provází od dětství. Nejedná se o žádnou extra altruistickou touhu, spíš o pocit povinnosti. Pokud mi osud dopřál nějakou schopnost, nemám právo si ji nechat pro sebe a využít ji pouze k vydělávání peněz. To jsou mé zásady - to mě vedlo k dobrovolnictví, ať už v Poradně pro bezlepkovou dietu nebo následně v Lize vozíčkářů a seniorském domě v Brně Medlánkách. Večer, když si po dobrovolnickém dni dáte pivko a zhodnotíte svůj den, tak ten pocit, že jste udělali něco dobrého, někomu pomohli nebo udělali radost, jen tak bez nároku na odměnu, je prostě super. Skoro se nabízí říct díky Bohu za to. Tak všem, co čtou tyto řádky moc držím palce, aby to také zažili. Je to prostě fajn pocit a stojí za tu námahu. A samozřejmě, o to víc si vážím ceny Křesadlo za rok 2019 - je to nejen úžasný způsob poděkování, ale také závazek nepolevit. A já obojí respektuju a upřímně moc děkuji.

Majka: „Buď svetlom.“

V Brne som študovala niekoľko rokov, ale až počas práce v korporáte som si uvedomila, že mám túžbu robiť niečo viac. Viac pre druhých i viac pre seba. Pred vyše rokom, na stránkach DC67, spomedzi množstva organizácií, mi padla do oka neziskovka Brno Connected, kde som okamžite napísala, aj keď na svojich stránkach mali napísané, že momentálne nikoho nehľadajú. Od prvého momentu sme si ľudsky sadli a ja som sa cítila veľmi príjemne. Zažili sme spolu niekoľko skvelých teambuildingov, veľa sa rozprávali a navzájom inšpirovali. V Brno Connected mám na starosti partnership projekty, čo obnáša hlavne veľa mailovej komunikácie so zahraničnými organizáciami, ako aj s českými účastníkmi a ich vyberanie na základe zaslaných prihlášok.

Dobrovoľníctvo je krásna služba, kedy dávame svoj čas a energiu pre druhých a na tvorbu nových inšpiratívnych vecí. Zároveň, je to spôsob, ako spoznať lepšie seba samého, ako vyjsť zo svojej zóny komfortu a pracovať na svojich daroch a talentoch, ktoré sme dostali.